„Nemusíš nic vědět. Pouze předpovídej. Musíš očekávat, že se mýlíš, nebo že jsi něco přehlédl.“
– Malík Altaïrovi před atentátem na Majda Addina
ŽIVOTOPIS
Mládí
Malik Al-Sayf (1165 – 1228) byl členem Levantského bratrstva asasínů, hlavou asasinského oddílu v Jeruzalémě v roce 1191, a později také pravou rukou mentora Altaïra Ibn-La’Ahada.
Malik se narodil do Řádu asasínů v roce 1165, jako syn Faheema Al-Sayfa. Byl velmi nadaným asasínem a vysoké hodnosti se mu podařilo dovršit již v šestadvaceti letech.
Malik byl se svým bratrem Kadarem již od mala vychováván jako asasín. Ovládal bojová umění a byl vynikajícím šermířem. Na svého bratra působil starostlivým a zralým vlivem. V mládí Malik žárlil na Altaïra, a to kvůli jeho velkému talentu, kterým Altaïr disponoval, a také kvůli přízni, jakou k němu choval Al Mualim, tehdejší mentor asasínů. V roce 1191 byla Malik se svým bratrem Kadarem a Altaïrem vyslán na misi do Šalomounova chrámu, jejímž cílem bylo získání Úlomku ráje. Když Malik viděl Altaïrovu aroganci a ignoranci vůči všem principům, které cech asasínů má, velmi to Malika rozezlilo. Důsledkem Altaïrova chování v chrámu zde přišel Kadar o život a Malik o svou levou paži. S oběma ztráty se Malik těžko vyrovnával, ale i přes tento nezdar mise se Malikovi podařilo to, v čem Altaïr selhal – přinést Al Mualimovi z Šalamounova chrámu Úlomek ráje.
Altaïr: „Bezpečnost a mír, Maliku.“
Malik: „Tvoje přítomnost tady mě připravuje o obojí.“
– Malik a Altaïr v Jeruzalémě
Vzhledem k Malikova zranění již nemohl působit jako asasín v terénu na misích, a byl tedy převelen do Jeruzaléma, kde vedl asasínskou kancelář. Dlouhou dobu po incidentu v Šalamounově chrámu byl Malikův vztah k Altaïrovi velmi chladný, avšak postupem času, kdy Altaïr postupně zbavoval svět devíti templářů, si k němu našel zpět cestu. Malik cítil, že Altaïr v průběhu tohoto období dospěl a zaslouží si odpuštění. Pomohl Altaïrovi při svrhávání Al Mualimovy vlády v Masyafu a později, když se Altaïr stal mentorem, působil jako jeho pravá ruka a zastupoval jeho funkci v případě Altaïrovy nepřítomnosti. Společně pracovali na navrhování nových vražedných technik, které Altaïr zaznamenával do svého osobního deníku.
„Jsme jedno. Když sdílíme slávu našich vítězství, měli bychom také sdílet bolest naší porážky. Tímto způsobem se přibližujeme. Stáváme se silnějšími.“
– Malik odpouští Altaïrovi událost v Šalomounově chrámu
Vedoucí představenstva Řádu
V roce 1217 odešel Altaïr se svou ženou Marií Thorpe a jejich synem Darimem do Mongolska, aby se tam vypořádali s hrozbou, kterou představoval tehdejší vůdce mongolů, Čingischán. Malikovi tak bylo svěřeno vedení Řádu asasínů a jeho pravou rukou se na tuto dobu stal druhý Altaïrův syn, Sef. V roce 1225 uspořádal Abbas Sofian, člen levantských asasínů, státní převrat, v rámci kterého zabil Sefa a vražednou zbraň podstrčil Malikovi do postele. Zařídil i to, aby jeden z Abbasových vyzvědačů roznášel řeči o tom, jak noc před vraždou slyšel hádku mezi Malikem a Sefem. Díky tomu všemu se mu podařilo na Malika hodit Sefovu vraždu, a v rámci tohoto jej nechal uvěznit v Masyafských kobkách. Poté se stal dočasným vůdcem Masyafu Abbas Sofian.
Malik: „Naučí vás, jak ignorovat vše, co nás naučil Mistr.“
Altaïr: „A jak bys to udělal?“
Malik: „Neupozorňoval bych na nás. Nebral bych život nevinným. Co bych udělal je to, že bych následoval víru.“
– Malik kritizující Altaïra.
Smrt
Když se Altaïr a jeho rodina v roce 1228 vrátili, Abbas se je pokusil přimět, aby věřili, že Malik Sefa zavraždil. Altaïr, rozrušený smrtí svého syna, byl téměř přesvědčen o Malikově zradě. Maria však napomenula Altaïra za to, že věří v Abbase víc než v Malika, což ho nakonec přimělo přehodnotit svůj názor. Poté šel do masyafského vězení a našel tam Malika ve velmi špatném stavu. Následně jej přivedl zpět do jejich sídla. Malik v rozhovoru s Altaïrem a Marií vysvětlil, jak se jej Abbas po mnoho let snažil podkopat, a nakonec ho obvinil z vraždy Sefa, kterou však zrealizoval sám Abbas. Vyčítal si, že nebyl dobrým vůdcem a že by se to za Altaïrovi vlády nestalo. Poté, co Malik usnul, se Altaïr s Marií vydal za Abbasem. Toho využil Abbasův špión Swami, a Malika v této nestřežené chvíli zabil. Malikovu hlavu poté nechal poslat Abbasovi, který ji ukázal Altaïrovi a Marii ve chvíli, kdy Abbase obvinili ze zrady.
„Měl jsem předvídat Abbasovy plány. Po léta po vašem odchodu pracoval na tom, aby mě podkopal. Netušil jsem, že se mu podařilo získat takovou podporu.“
– Malik mluví o Abbásových činech vůči Altaïrovi.
Pokračování legendy
O mnoho let později, po svém návratu z exilu, si Altaïr všiml mladého asasína, který ho sledoval po Masyafu. Chlapec se ukázal jako Malikův syn, Tazim Al-Sayf, což Altaïra rozplakalo. Odpřísáhl věrnost Altaïrovi a sdělil mu, že by chtěl Altaïrovi pomoct obnovit Řád asasínů a pomstít smrt jeho otce. Spolu s dalšími asasíny, kteří byli stále věrní Altaïrovi, pak vedli povstání proti Abbásovi a znovu získali kontrolu nad Řádem.
VLASTNOSTI
Povaha
Malik byl drsný, ale moudrý muž, který založil svůj život a práci zcela na principech Řádu asasínů. Dodržoval a chránil jeho zákony a věřil tak, že spravedlnost, kterou jeho Pán prohlašoval, je základem všech věcí. Tato neochvějná oddanost a víra ho však částečně oslepovala nad zradou jeho mentora; teprve když ho Altaïr vyzval, aby přemýšlel sám za sebe a nepoužíval víru jako záminku pro nevědomost, začal Malik přehodnocovat svůj postoj a hledat pravdu.
Malik našel důkaz o zradě Al Mualima, zaznamenaný v deníku zanechaném v Šalomounově chrámu, což Malika velmi zaskočilo, ale přimělo ho to k tomu, aby se vzbouřil, postavil se na stranu Altaira a působil jako jeho podpora.
Přes své někdy pohrdavé a sarkastické chování byl však Malik hluboce loajální k těm, o které se staral. Vždy se snažil chránit svého mladšího bratra a podporovat své přátele. Tato loajalita byla později vštěpována jeho synovi, Tazimu Al-Sayfovi, který se po Malikově smrti připojil k Altairovi.
„Silnějšímu vůdci by se to nestalo.“
– Malik si vyčítá, že nechal Abbase převzít kontrolu
ZAJÍMAVOSTI
■ V arabštině „Malik“ znamená „král“ nebo „majitel“, zatímco „Al-sayf“ znamená „meč“ nebo „léto“. Dohromady znamená „Malik Al-Sayf“ „Král / majitel meče / léta“.
■ Malik je jediný asasín, který v měl téměř identické oblečení jako Altaïr. Když nosil toto oblečení, byl také vybaven skrytou čepelí, ačkoli jeho prst byl stále neporušený.
■ V Assassin’s Creed: Memories je Malik prokázán jako vedoucí oddílu v Acre, nikoli v Jeruzalémě, jak je patrné ze vzpomínek německého kapitána Sibranda.
■ V knize Assassins Creed: Tajná křížová výprava byl Malik popisován jako vousatý, v situaci, kdy jej šli krátce před jeho smrtí Altair s Marií navštívit do masyafských kobek. Avšak když jim poté byla po jeho smrti ukázána jeho hlava, byl bez vousů.
■ V knize Assassins Creed: Tajná křížová výprava donese Swami Malikovu hlavu v pytli, zatímco ve hře Assassins Creed: Revelations ji přinese bez pytle.