Templářský přijímací ceremoniál se za léta jejich existence zásadně změnil a jisté odlišnosti v průběhu ceremoniálu můžeme pozorovat i v souvislosti s tím, ve kterém Ritu je ceremoniál prováděn. Vždy je ale součásti ceremoniálu přísaha, ve které přijímající se člen slibuje, že bude dodržovat templářské hodnoty, a že nikdy nikomu nevyzradí nic o templářských aktivitách. Následně je mu nasazen předmět, kterým prokazuje svou příslušnost k Řádu.
Předměty příslušnosti
Templáři odedávna dostávali během přijímacího ceremoniálu prsteny. Vzhledově byly velmi jednoduché – jen kroužek, na kterém byl upevněn templářský znak – červený kříž. Zajímavé je, že prsteny zesnulých templářů se předávaly novým členům. Pro templáře mělo toto velký význam, jelikož prsten považovali za symbol skutků svých předchozích majitelů.
Na konci 18. stol. přestala pařížská větev Řádu prsteny používat a místo nich začali novicům předávat stříbrné brože ve tvaru templářského kříže, který je obklopený změtí všelijakých vzorů. Spodní část brože má tvar meče, jehož kratičká čepel má skutečně povahu zbraně, jež se dá použít k sebeobraně či útoku. Přesně takovou čepelí byl zavražděn velmistr Francoise de la Serre.
Otec porozumění
Během přijímacích ceremoniálů templáři často mluví „Otci porozumění“. Tato fráze má představovat smysl pro pořádek a logiku, které templáři vyznávají. Právě logika je pro templáře velice zásadní, neboť představuje jakýsi ideál pro formování světa. Možná tím vyjadřují i nějaký druh božstva nebo jinou entitu. Někdy se stávalo, že templáři a jejich předchůdci označovali za Otce porozumění i skutečné osoby. Například Lucius Septimus tímto označil Caesara během jeho poslední bitvy s Ayou. Výraz „Otec porozumění“ templáři častou používají i při vzájemném pozdravu.